Jedna z posledních her English Campu 2008 patřila k těm kreativním. Týmy hráčů dostaly reprodukce slavných klasických i modernějších obrazů. Jejich úkolem bylo za pomocí rekvizit, fotoaparátu, vlastní nápaditosti, v podstatě libovolných prostředků obraz napodobit a výsledek vyfotit.

Některé umělecké skupiny využily venkovní scenérii (a dokonce i zvířecí komparzisty):

Další umělci a umělkyně dali přednost interiérům:

Výslednou prezentaci si můžete prohlídnout na YouTube:

Děkujeme moc všem za zaujetí, se kterým se do této hry vrhli. Galerie fotek zde.

Etologickým výzkumem bylo zjištěno, že některé živočišné druhy si vytvářejí své rituály, typické pro dané roční období. Námi sledovaná skupina Krokodýl, kterou pozorujeme již osmým rokem, se pravidelně koncem června shlukuje, obvykle v zalesněné oblasti. Jejich konkrétní aktivita však našim měřením zatím unikala. Ovšem v roce 2008 se smečka shromáždila nedaleko pozorovacích stanovišť v Botanické zahradě Praha. Naši průzkumníci neváhali a v improvizovaných podmínkách pečlivě dokumentovali průběh setkání. Výsledky jsou bez nadsázky průlomové.

1. Materiál a metodika

Sledování bylo provedeno v Botanické zahradě Praha. Stádo tvořilo cca 15 kusů druhu Homo sapiens crocodylus, průměrné stáří 25 let. Sledovaly se základní životní projevy (žere, stojí, přežvykuje stojí, přežvykuje sedí, přežvykuje leží, pije, přechází) i projevy složitější (sběr dřeva, hnízdění, oslavné rituály). Zpracování proběhlo kombinací metod rituálové a deskriptivní etologie s přispěním fotografických materiálů.

2. Shromíždění stáda, rituál

Stádo se počalo houfovat na zastávce Na Pazderce kolem 16:30 (zaznamenávání probíhalo od 16:40). Vůdce stáda nebylo snadné určit, teprve po nějaké době byla zjevná příčina - statný samec se spolu s rituálními potřebami dostavil až vzápětí. Skupina se poté přesunula na kamenitou mýtinu, kde počalo seznamování s novým rituálem. Počáteční nedůvěru a skepsi, provázenou neúspěšným vrháním kulatých předmětů pomocí holí opatřených síťkou, vystřídalo párování, pobíhání a všeobecná rozpustilost.

Po pečlivé analýze našich záznamů jsme schopni interpretovat některé z prvků tohoto rituálu "Lakros". Jedná se pravděpodobně o jakési primitivní uctívání pitné vody, neboť podle pokynů byly na zemi vyryty rituální obrazce ve tvaru písmene "U", do nichž jedinci umístili uctívané artefakty: nádoby s 1,5 litry pitné vody. Každý symbol představoval svatyni, do které mohli pouze vyvolení - "strážci vody". Ostatní členové stáda (nyní rozděleného podle příslušnosti k svatostánku) prováděli složité tance a rituály ve snaze si tuto vodu zasloužit.

Jak je patrné z tabulky, většinu času byl kulatý předmět na zemi, pevně připlácnutý síťkou, což má pravděpodobně symbolizovat sepjetí vody a půdy. To rovněž vysvětluje "lopatovité" manévry s holemi, symbolizující snahu vykopat vlastní studnu.

Cílem rituálu evidentně bylo získat privilegované místo označované stádem jako "střídačka", kde byla voda k dispozici bez dalšího boje.

3. hnízdění, žrádlo

Po ukončení rituálu se (ke zklamání pozorovatelů) nekonala kanibalistická konzumace poraženého družstva, jak o ni čteme v severoamerických publikacích o Lacrosse. Namísto toho se smečka rozprchla do okolních lesů a jednotlivci se postupně vraceli s materiálem na stavbu hnízda. Jiní se jim ve stavbě snažili zabránit a materiál lámali na menší části, čímž byla stavba obydlí nakonec znemožněna. Na pokyn vedoucích se tak stádo raději přesunulo na místo, kde již bylo hnízdo postavené, a dřevo, původně určené k výstavbě obydlí, zde spálili.

Konzumace masitých i pšeničných potravin, opékaných na rozdělaném ohni, se zdá býti spíše podružnou součástí. Jako klíčovou surovinu identifikovali naši průzkumníci dvě kašovité směsi, uložené v baravně zřetelně odlišených nádobách, označovaných výkřiky "podáš mi kečup" a "ta hořčice mi stoupá až do vlasů". Opékání naopak bylo zřejmě opět prvkem rituálním - jedinci předváděli svou schopnost vystavit svůj pokrm ohni a poté jej sníst, aby na ně síla ohně přešla.

Analýza komunikace v rámci stáda ukazuje na to, že skupina již spolu táhne delší dobu. Určité sekvence skřeků byly okolosedícími často identifikovány jako známé. Bylo evidentní, že se jedná vesměs o vyprávění legend a pověr, které mají mít pro skupinu edukativní a katarzní účinek: dávat si pozor na oči, nejíst zeleninu před dlouhou cestou autobusem apod.

^{MUDrc stáda}

^{V poslední fázi rituálu bylo již přes 90 % skupiny ve stavu ležící přežvykující}

Životní projevy jedinců se v závislosti na teplotě okolního vzduchu měnily. Z původně aktivního stáda bylo po pár hodin polehávající přežvykující skupinka, jednotlivci vstávali pouze k občasnému protažení končetin či navýšení vrstev kožešin. Došlo ke konzumaci veškeré posvátné vody, jejíž zbytek byl po 23:00 použit k uhašení ohně.

4. Závěr

Skupina se poté shlukla, aby se nepřátelským terénem vydala nazpět ke svým hnízdům. Dostala se tak z dosahu našeho pozorování. Námi shromážděné poznatky o rituálu "Lakros" považujeme za průlomové. Věříme, že skupina se brzo shromáždí znovu a budeme moci naše měření nadále zpřesňovat. Netrpělivě tedy vyhlížíme další shluknutí skupiny Krokodýl a doufáme, že díky ní objevíme i další zcela nové rituály pro druh Homo sapiens atypické.

Kompletní obrazovou dokumentaci naleznete v příloze.

Taborák 2008

Pavel
_{inspirováno zde}

Blíží se naše Frisbee na ledě a také English Camp, takže je skvělý čas na zopakování pravidel hry Frisbee Ultimate.

Frisbee Ultimate je kolektivní bezkontaktní hra s létajícím diskem. Dva týmy (obvykle 7 hráček/hráčů v každém týmu) spolu soupeří o vyšší skóre, hraje se diskem o váze 175 gramů (v našem případě značky Discraft). Zde je výňatek z pravidel, upravený a zjednodušený pro potřeby amatérské hry.

• Hřiště: obdélníkové hřiště, na obou koncích jsou vyznačené tzv. koncové zóny
• Začátek hry: oba týmy začínají na čarách svojí zóny, bránící tým vyhodí disk směrem k útočícímu týmu.
• Pohyb disku: hráči si přihrávkami předávají disk. Disk (nebo hráč s diskem) se nesmí dotknout outu, disk se nesmí dotknout země. Chytí-li disk zároveň útočník i obránce, hra pokračuje a disk zůstává útočníkovi.
• Skóre: bod získává tým v případě, že člen týmu přihraje disk z hřiště (bílá oblast) do koncové zóny soupeře , a zde jej jeho spoluhráč chytí. Tým získá bod a zůstává v této zóně, bránící se přesouvají na opačnou stranu hřiště, kam jim skórující tým disk hodí a začíná hra o další bod.
• Turnover (výměna): ve chvíli, kdy se nezdaří přihrávka (disk se dotkne země, srazí jej soupeř, chytí jej soupeř, disk je v outu) se střídají role útočníků a obránců, tedy ti, co si nyní přihrávali diskem, se stávají obránci.
• Obrana: Ultimate je bezkontaktní a ohleduplná hra. Bránící hráč stojí u útočníka s diskem maximálně jeden. Počítá se s odstupem na šíři disku, obrana by měla být důsledná, ale rozhodně ne hrubá. Zakázán je jakýkoli dotek hráčů nebo dotek disku, který drží druhý hráč. Útočník nesmí obránce odstrkovat nebo naznačovat hod směrem k němu. Při obraně obránce může počítat ve vteřinových intervalech, pokud útočník do 10 sekund neodhodí, nastává turnover.
• Fauly si hráči hlídají sami: Frisbee Ultimate je velice férová hra. Je nemyslitelné a přísně zakázané, aby hráč použil úmyslně kontaktu s druhým hráčem k získání výhody ve hře. Pokud se tak nedopatřením stane, má na to okamžitě hráč, který se omylu dopustil, nebo kdokoli ze zúčastněných, upozornit slovem "faul". Hra se zastaví a dojde k zopakování situace. Nedochází k výměně, nejsou žádné tresty, každý se podle svého vědomí vrátí na místo, kde byl před spornou situací.
• Nováček: kdokoli, především nováček, může během hry kdykoli požádat o vysvětlení konkrétního pravidla. Hra se přeruší a pravidla někdo vysvětlí, poté hra pokračuje. Je pochopitelné, že nováčci nebudou tohoto privilegia zneužívat, jde o to si skvěle zahrát.
• Střídání: hráči v obou týmech mohou libovolně střídat poté, co byl dosažen bod. V průběhu hry je možné střídat pouze z vážných důvodů, v takovém případě se zastaví a poté znovu obnoví hra.
• Spirit of the Game - Frisbee Ultimate zdůrazňuje férovost, sportovní chování a otevřenost. Soutěživost je na místě, ovšem mnohem důležitější je respekt mezi hráči, jejich zapojení do hry a pozitivní zážitek obou týmů, čistá radost ze hry.

Kompletní pravidla v originále - Frisbee Ultimate, zjednodušená pravidla v originále. Přečtěte si také více o Spirit of the Game a podívejte se na Frisbee Videa.

Frisbee Ultimate je kolektivní hra, která má ducha. Tedy ne nějakého poťouchlého polštářovitého poletuchu, ale ducha hry - Spirit of the Game. Vyjadřuje, že cílem Frisbee Ultimate je poskytnout lidem sejít si a zahrát si. Pobavit se a mít radost z podařených přihrávek, vzájemné komunikace, chytrých náběhů, jen-tak-tak chytů i z neuvěřitelných šťastných náhod. Spirit of the Game vlastně říká - sešli jsme se za stejným účelem - zahrát si. Nejsme protivníci, jsme spoluhráči rozdělení do dvou týmů.

Díky tomu je Frisbee Ultimate velice čistá hra. Před týdnem jsem jel na fotbalový turnájek "posílit" redakční tým a uvědomil jsem si ten rozdíl. Ve fotbale hrají někteří hráči (a v profesionálním fotbalu zdá se skoro každý) na hranici toho, co mu pravidla nebo rozhodčí dovolí. Ve Frisbee žádní rozhodčí nejsou, ani v nejvyšších soutěžích. Místo toho si hráči hlídají, aby se nijak neprovinili, a pokud něco omylem provedou, oznámí to oni sami nebo jiný hráč či hráčka, kteří si toho všimnou. A ani pak, když zazní slovo "faul" nebo "kroky", nejde o žádnou tragédii. Nejsou tu žádné tresty, prostě se jen zopakuje poslední situace, kdy bylo všechno v pořádku. Tímpádem se hráči vzájemně respektují a mají na sebe ohled. Když ve frisbee běžíte za diskem, nemusíte se bát, že vás zezadu někdo podkopne. Díky tomu si můžou frisbee zahrát ženy a muži v jednom týmu, začátečníci i pokročilejší v jedné hře. Nejde o fyzickou sílu, jde o nadšení, nápady, pečlivost... a běhání.

Pravidla Frisbee Ultimate v pěti minutách

Jak Frisbee Ultimate vypadá. Našel jsem pěkné video, kde nejenže uvidíte, jak se Frisbee hraje, ale samotní hráči vám vysvětlí základní pravidla.

Vysvětlují se zde zákadní pravidla: hráč, který drží disk, nesmí dělat kroky, jenom pivotovat, na přihrání má deset sekund. Když disk spadne, dojde k turnoveru, ti, co bránili, dostanou disk a útočí na zónu pro změnu oni. Koncová zóna (end-zone) je obdélník na konci hřišti. Když v něm váš spoluhráč nebo spoluhráčka chytí disk, váš tým má bod. Stručná pravidla Frisbee Ultimate.

Někdy je těžké představit si, že si tento sport udrží svoji férovost i ve vyšších soutěžích. Ale podle všeho to tak skutečně je. Následující video ukazuje světový šampionát z roku 2002. Taky tam uvidíte některé moc pěkné kombinace.Pozor, doprovodná hudba je celkem hlasitá.

Na to, abyste si Frisbee užili, ale vůbec nemusíte být profíci. Stačí umět trochu házet a chytat a už jste pro tým užiteční - daleko nejdůležitější je mylím být ve správný čas na správném místě.

Plánujeme, že si s Krokodýlem někdy začátkem června půjdeme Frisbee zahrát. Takže teď hledáme to správné místo a ten správný čas. Pokud máte někdo nápad, napište mi. Doufám, že se pěkně rozházíme před English Campem a skvěle zahrajeme.

_Pavel

Hudební péesko: Zatímco video ze šampionátu doprovází taková klasická hudba, pěkně zdůrazňující eleganci a čistotu tohoto sportu, to první video podbarvuje skladba Here It Goes Again od OK Go. Pokud neznáte jejich slavný trenažerový klip, určitě se mrkněte.

Milí campeři a přátelé klubu Krokodýl,

dokončili jsme pozvánky a přihlášky na camp (to to ale trvalo, co?). Dokumenty si můžete stáhnout na stránkách, nebo můžete pár dní počkat a dát České poště chvíli času se rozkoukat. Důležité jsou především dva dokumenty: přihláška a pozvánka. Ačkoli přihlášku si můžete stáhnout ve formátu PDF, pro přihlášení na English Camp 2008 stačí, když nám pošlete e-mail. Podrobnosti: Jak se přihlásit na English Camp.

Dále bychom vás rádi povzbudili k rozdávání této pozvánky na camp: pokud chcete někoho pozvat na camp, můžete mu třeba mailem přeposlat obrázkovou pozvánku. Nebo můžete plakát vytisknout ve větším a připíchnout u vás ve škole (klubu, šatně, sboru, hasičském sboru, stáji, redakci, jídelně...) na nástěnku (nebo něco podobného, třeba kaktus). Zvlášť vy, co jste s námi už na nějaké té akci byli, se nemusíte bát, že by pak kvůli vám někdo jel na akci, kde by se jim nelíbilo. Vždyť on nástěnky stejně nikdo nečte. I když, teď během zkouškového... chodby plné vyšvihnutých, vynervovaných a vyklepaných studentů... proč to nezkusit?

• malý obrázek (do mailu, nebude čitelný všechen text, tak je odkažte na tyhle stránky - www.krokodyl.org)
• velký obrázek (pro tisk, nejlépe barevný)

Tak doufáme, že vám tímto usnadníme zvaní vašich přátel a spolužáků na English Camp. Hodně štěstí do zkouškového období. A gratulujeme všem maturantkám a maturantům!

_Pavel

Sešli jsme se v 9:20 ve stanici metra Budějovická. Jirka Z. zahájil tím, že veřejně přečetl seznam lidí, kteří se z výletu omluvili. Přicházející Lukáš Z. gestikuloval otázku, jak to, že je nás tak málo. Na to mu nonverbálně odpověděl Pavel K. že k nám patří početná skupina zahraničních turistů postávající za námi. Zatímco Mari V. uvažovala o rozdávání propagačních letáků našeho klubu, Jirka Z. přemýšlel jak se zmocnit deštníku, který označoval vedoucího skupiny zahraničních turistů. Pavel K. neváhal a počal uvádět zahraničí turisty do rozpaků tím, že je z reportérských pozic fotil svým fotoaparátem Canon 30D. Na naše pohledy odpověděl „Vždyť už je nikdy neudivím“. Mari V. uvedla do rozpaků pro změnu Pavla K., když chtěla vědět, co bude cestou jíst, když má sebou jen fotoaparát a létající disk.

Nastoupili jsme do autobusu 332 směr Jílové u Prahy a usadili se pohodlně na několik volných míst. Po té co jsme vyjeli a do autobusu zasvítilo sluníčko pochopili jsme, proč byla levá strana autobusu neobsazena. Po výstupu z autobusu, kde bylo v té době příjemných letních 35°C jsme zamířili nakoupit zmrzlinu. Ondřej M., který byl mimo dozor své manželky a rodičů začal naléhavě shánět pivo. Jirka Z. byl z první jarní zmrzliny tak rozechvělý, že se jeho smetanová pochoutka dlouho neudržela na dřevěném držátku a přemístila se na povrch náměstí.

Vydali jsme se po žluté značce směrem na Bohuliby. Za nedlouho jsme přestali žluté označení míjet a účastníci se doptávali organizátora výletu, kdeže to teď vlastně obdivují krásnou přírodu. Jirka Z. se snažil lokalizovat pozici na své černobílé rozmazané mapě a uklidňoval ostatní, že si barvy pamatuje ještě z domova. Lukáš Z. znervózňoval svými úvahami, že cesta do údolí Záhořanského potoka nemůže přeci vést do kopce.

Žlutou značku jsme opět našli a pokračovali dále ke křižovatce se značkou červenou a po té už k Záhořanskému potoku a značce modré, které nás měla dovést až do cíle tedy do Davle. První křížení cesty a potoku se většina rozhodla překonat přebrozením, i přes přítomnost lávky. Jedno z dalších křížení bylo naopak překonáváno letecky, a všichni úspěšně doletěli na druhou stranu. Po cestě jsme uvažovali jestli nevyužít našich odlišných specializací ke společnému podnikání. Tedy nechat studentský klub Krokodýl vyspět do firmy Krokodýl s.r.o.

V Davli se výletníci těšili na slibovanou kvalitní pizzerii. Jirka Z. se musel přiznat, že neví kde ji má hledat, neboť o ní pouze četl. Ondra M. neváhal a vyptal se místních na radu. Pizzerie byla úspěšně nalezena. Z naší objednávky nápojů myslím muselo být číšnici jasné, že má co do činění s opravdovými gurmány. Pavel K. si nechal namíchat vlastní nápoj složený z 2 dl džusu a 3 dl sodovky, děvčata si objednala dva rajčatové protlaky a Jirka Z. si poručil 2 dl toniku a 3 dl sody protřepat ale nemíchat. Matematicky ideální situaci, kdy si tři lidi chtěli objednat tři pizzy a z každé si vzít 2 kousky narušoval akorát Ondra M., který tvrdil, že nemá hlad, ale že by chtěl také kousek. Pavel K. při placení neuspěl, když chtěl naúčtovat třikrát dva díly pizzy od každého druhu a kousek salátu.

Vydali jsem se na další etapu našeho putování a to do cukrárny. Za zmínku stojí Ondřej M., který zřejmě opět ovlivněn nepřítomností své manželky a rodičů si poručil tácek na velké množství zákusků a neváhal jej plně využít. Našli jsme klidné místo u vody a pustili jsme se do konzumace cukrářských výtvorů. Ondra M. si dětsky až roztomile stěžoval, že jeho černý indiánek neobsahuje žádný likér. Po té co mu byl vysvětlen rozdíl mezí koňakovou špičkou a indiánkem, začal nutit Pavla K., aby snědl jeho další zákusek - bílého indiánka - to pod pohrůžkou násilí a se slovy, že to nemá žádný rasový podtext. Pavel K. do sebe se slzou v oku soukal bílé stvoření a stěžoval si, že je to jen samý cukr s cukrovou polevou.

Na nádraží jsme zjistili, že máme ještě čas před příjezdem vlaku a tak jsem podlehli přemlouvání Pavla K., který si na každé ploše delší než 2 metry toužil zaházet s létajícím diskem. Ve vlaku byla vynalezena nová hračka – větrníček sestavený ze šťourátka do ucha a legitimace na městskou hromadnou dopravu.

_Jirka

Our new blog has been launched today. Stay focused on it and we will try to keep you informed. You can read new posts on this blog via the RSS feed.